أبۊعلي حسین بن عبدالله بن حسن بن علي بن سينا، گه ابن ٚ سینا، أبۊعلي سينا، پۊرسينا، ؤ شیخ الرئیس نامان ٚ أمرأ ني مأرۊف ايسه، يته ايراني همه چيزدؤن ايسه کي سال ٚ ۳۵۹ بۊخارا مئن به دۊنيأ بۊمأ و سال ۴۱۶ ميئن فؤت بۊگۊد. اي دؤنشدؤن يته جه پيلاترين دؤنش دؤنان ٚ تارئخ به حيساب هأنه. اين ٚ آثار پۊر مأرۊف ايسن از جۊمله: شفا کيتاب، قانۊن، علایی دؤنشنؤمه.

ابن سينا

ايمروجي جيگا دچينواچين

ابن ٚ سينا ره سرتأسرˇ دۊنيأ مئن شينأسن و خئلي اۊن-ه احترا ننن ؤ اؤدیبهشت ٚ ما يکمي رۊج کي ابن سينا بزأرۊج ايسه، پجشکˇ رۊج نؤم بگيته.

 
ابن سينا مۊجسمه اتريشˇ مئن

آرامگا دچينواچين

ابن سينا آرامگا همدانˇ مئن نأ.

سربس دچينواچين

  • Jules Janssens (2004), "Avicenna and the Qur'an: A Survey of his Qur'anic commentaries", MIDEO 25, p. 177–192.
  • James W. Morris (1992), "The Philosopher-Prophet in Avicenna's Political Philosophy", in C. Butterworth (ed.), The Political Aspects of Islamic Philosophy, Chapter 4, Cambridge Harvard University Press, pp. 152–198 [pp.  160–161].
  • James W. Morris (1992), "The Philosopher-Prophet in Avicenna's Political Philosophy", in C. Butterworth (ed.), The Political Aspects of Islamic Philosophy, ISBN 978-0-932885-07-4, Chapter 4, Cambridge Harvard University Press, pp. 152–198 [p. 156].
  • Rafik Berjak and Muzaffar Iqbal, "Ibn Sina—Al-Biruni correspondence", Islam & Science, June 2003.